Má ho ráda, má ji rád

17. srpna 2013 v 16:03 | Cleopatra |  Tóny v éteru
Klademe ruce na zakázaná místa sametové kůže, sledujeme reakce a vpíšeme je do výrazů kolemjdoucích. Vhoďme jejich obličeje do černých poštovních schránek a nepozorovaně utečme. Klapejme vysokými podpadky a užívejme si opojný pocit výšky, z níž shlížíme, když porušujeme Boží i světské zákony.

Myslete na mě v dobrém nebo ve špatném, je to vaše volba, ale nakonec to stejně odskáčete jen a jen vy, když nenávidíte osoby, jež jste kdysi milovali. Výpověď o vašem charakteru.
Mluvím k světu.
Nemám ráda přehnanou radikálnost, ale i člověk slepý jako já by nepřehlídl, jak moc byl tenhle rok radikální. Změny - ty mám ráda. Pět let, vážně, pět let. A já narozdíl od Tebe nelituju ani jednoho. Všechno se to ve mně stejně vařilo daleko dýl. Možná cítím trochu šťastné prázdnoty, ale není jí tolik, kolik jí cítíš Ty. To přejde. A tohle je naposledy, co k Tobě takto mluvím, a doufám, že naposledy, co ke mně Ty posíláš své narážky. Možná se pletu, možná ne. Uděláme tečku. Pro mě to končí. Teď už do tvého území nevkročím, na to ti přísahám. Zamykám dveře.
Podívám se do zrcadla a jsem šťastná. Dívám se na dívku s hnědými kudrnatými vlasy, na které neplatí ani žehlička, se zelenohnědými oči podobnými mechu, souměrným nosem, plnými rty, vysokým čelem. Není namalovaná a přesně to se mi na ní líbí. Baví mě se takhle budit. Připadám si hezká.
Dívám se na holku, které každý závidí prsa a ignoruje její zoufalý výraz, když jí je někdo pochválí. Dívám se na holku, co právě o centimetr vyrostla a na tváři se jí díky tomu vykouzlil slastný úsměv. Dívám se na holku, co dala sbohem svému vyumělkovanému já a konečně si přiznala, že se jí Axl zase až tak moc nelíbí, že rtěnky jí sluší víc než linky, že kamarádi pro ni nejsou tak důležití, že by si přála, aby jí šla chemie, protože ji baví. Dívka, co si přiznala, že se dokáže podívat do očí sobě samé i po těch chybách a hloupostech a že se jim snad i dovede zasmát. Nemá ráda výšky, ale baví ji se dívat z okna svého pokoje. V létě je mi zima a v zimě teplo. O moje ruce se můžete ohřát i kdyby bylo mínus padesát. Pletou se mi dopravní značky, ale chtěla bych vlastnit mitsubishi. Nejsem nešikovná na tělocvik a baví mě šplhat po tyči. Rozdávám láskyplné facky, ale jen lidem, které nadevše miluji. Oblíbenými barvami jsou černá a červená. Nepotřebuju být velká holka, ale jsou chvíle, kdy si to přeju. Jsem hodně přizpůsobivá, ale názory mám stálé. Uplácím lidi na bonbóny, které jim pozapomenu koupit. Těším se, až poznám nové lidi. Miluju červánky a bojím se sousedovic kočky. Chybí mi náš pes a tak navštěvuju Nebe a ve snech si s ním povídám. Mám nečitelné písmo, jehož rozluštění by se hodilo na závěr Šifry mistra Leonarda. Netuším, jak rychle utíká čas, proč jsem tam, kde jsem, ale přes veškeré dramatizování všechno přecházím s úsměvem. Nebaví mě si lakovat nehty, ale oblíbenými jsou černý, červený, vínový a průhledný lak. Nehty mi stále stříhá maminka, protože jsem nešika. Nemám ráda školní výlety, ale ráda na ně vzpomínám. Zkazila jsem spoustu lidí a spousta lidí zkazila mě. Mám ráda originální jména, ale své děti bych tak pojmenovat nedokázala. Baví mě polemizovat nad smyslem života, lidskou panovačností, charakterem národností a účelem prezervativů. Ráda posouvám hranice, ale nerada se svěřuju, důvěřuju. Mám problémy se stydlivostí i před lidmi, s kterými trávím veškerý svůj volný čas. Mám radši psi než kočky, před deštěm se neschovávám pod deštníkem, ani když mám dokonalý účes (protože ten nemám nikdy) a když to dostanu, jsem strašně protivná. Maminky mých přátel mě mají rády a já s nima ráda vařím kafe. Mám ráda Chodov a metro, aniž bych se vyznala alespoň v jednom. Miluju žlutočervené listí, černé uhlí, vůni benzínu a smažící se cibule, nažloutlý papír a vázané knížky. Ráda rozdělávám oheň a baví mě hodnotit a odhadovat charaktery kolemjdoucích lidí. Ochutnávám skořici a mám ráda vůni levandule a bazalky. Nemám ráda tvrdý alkohol a zbožňuju svatby. Ráda sním o svém budoucím Já, jak si čte slova, která jsem napsala a směje se mé pošetilosti, opravuje chyby a zašívá si džínovou bundu. Mám ráda tohle město a své místo v něm. Baví mě opakovat hlášky ze slavných filmů a dívat se s klukama na Prci prci prcičky. Líbí se mi, když můj Drahý snesitelně žárlí a ráda chodím do kina sama. Ve společnosti lidí se cítím bezpečně a ohroženě zároveň. Při jízdě trolejbusem přemýšlím o blbostech. Ráda dělám chytrou a pak si uvědomím, jaké blbosti jsem právě řekla, tak se to snažím nenápadně otočit. Nechápu paralelní stupnici fis moll a v příštím životě bych chtěla být profesionální krasobruslařkou nebo lenochodem. Tlusté intelektuální knížky čtu jen pro ten chytrý pocit, když je dočtu. Ve vlacích ráda čtu Napsáno životem. Moc bych si přála, abych v primě neměla tak hrozný písmo. Baví mě pojmenovávat neživé věci a psát nápisy na zamlžená skla a zrcadla. Vyžívám se ve společenských akcích a baví mě zvát přátelé na koncerty. Někdy si připadám jako dívka z Ipanemy, ale potom znovu zaostřím a oddechnu si, že jsem to jen já. Pletu si data a časy. Baví mě číst latinu a polština mi připadá jako neuvěřitelně vtipný jazyk. Je mi líto včel, co si jednou píchnou a umřou.
Zastávám názor, že všechno lze odpustit, pokud vám to za to stojí. A nesnáším, když mi vypadne wifina uprostřed rozhovoru.
Mám ráda tu přese všechno něžnou a ukřivděnou holku, na kterou se dívám. Líbí se mi její pocity, když sleduje všechny ty rozhovory ze špatné strany okna. A ona mě má taky ráda. Vím to, protože žije náš společný život a jedna druhé pomáháme s každým nádechem.
 

9 lidí ohodnotilo tento článek.

Komentáře

1 ellie. ellie. | Web | 17. srpna 2013 v 17:29 | Reagovat

já tak strašně zbožňuji tvoje články.
jsem to přečetla jedním dechem.
jako knížku.
nemám slov.
zní to jako autobiografie.
trošku.
:)

2 pavel pavel | Web | 17. srpna 2013 v 18:14 | Reagovat

To se mi opravdu líbí... mám tě tu jako před očima. :)
Na Chodově jsem bydlel, než jsem emigroval, ale v Praze 4 mám byt i teď.

3 James James | Web | 17. srpna 2013 v 20:04 | Reagovat

Potřebuju umělý dejchání. Přečíst něco takhle dlouhýho na jeden zátah..
Mno. Černá a červená. Máš ten pásek s pyramidama? Ten co má tyhle barvy?
Metro je skvělý. Většinou.
U každýho řádku mě něco napadlo, ale už jsem zapomněl.
Prostě, s některejma věcma jsem se ztotožnil, s některejma ne, to je fuk.
A ten začátek je asi pravda.

4 Vendy Vendy | Web | 17. srpna 2013 v 21:47 | Reagovat

Úžasné! Pořád přemýšlím, jak definovat tvé skvělé texty, protože to je něco mezi deníčkováním a úvahami a postřehy.
Báječné čtení!
A jsem ráda, že si necháváš své neposlušné kudrny a nesnažíš se je zkrotit za každou cenu. I vlasy jsou součástí tvé osobnosti!

5 T. T. | Web | 18. srpna 2013 v 1:59 | Reagovat

Tyjo...tenhle článek...je dokonalý! Nejdřív jsem si řikala, jak je to dlouhý, že si to nechám na zítra, ale jakmile jsem jen okem nahlídla na první řádky, nešlo přestat. Píšeš opravdu neuvěřitelně.
A Nebe mám taky ráda. :D

6 monbella monbella | Web | 18. srpna 2013 v 21:34 | Reagovat

Taky miluju když ten můj žárlí, ale to se u něho stane vážně málokdy :D Jinak super heslovitě životně zastižený článek ! :D :)

7 Darkness ღ Darkness ღ | Web | 19. srpna 2013 v 12:05 | Reagovat

Wau..úžasně jsi to pojala :) Nemám slov :)

8 Hani | bevintage.blog.cz Hani | bevintage.blog.cz | Web | 19. srpna 2013 v 20:58 | Reagovat

Tolik vět.. by bylo stejných, kdybych o sobě psala já. Tedy, o jednom ze svých já.
Víš, že tvoje psaní mne vždy přenese jinam, pryč od všeho co je kolem mne a tvoje články jsou pro me inspirací. Ani tenhle není jiný. Píšeš o tom, že ráda sníš o tvém budoucím já.. přišlo mi, jako kdyby jsi psala o mě. Píšu dopisy sama sobě, schovávám je a pak, když je znovu najdu si je přečtu a přemýšlím, jak moc jsem se od té doby změnila. Opakování hlášek z filmů, říkání hloupostí, čtení si napsáno životem... achjo. Jak moji spolužáci nesnáší kecy, které papouškuji z TBBT a oni si myslí, že jsem chytrá, i když tomu sama nerozumím.
Na druhou stranu je mezi námi i mnoho rozdílů a to třeba v oblíbených barvách, protože červenou moc v lásce nemám. Paradoxem je, že mám na sobě jedno z červených triček, které skoro vůbec nenosím.
Hnědé, kudrnaté vlasy, které nezkrotí ani žehlička. Myslím, že tvoje vlásky k tvé osobnosti skvěle jdou - díky tvým článkům a pár obrázků (snad..) tebe si tě jinak nadokážu představit. Chtěla bych tě někdy potkat, abych si mohla všechna tvá slova a detaily o tvé osobnosti splést dohromady. Chtěla bych si s tebou povídat, abych viděla tvůj způsob mluvení.
Jako vždy jsi to napsala úžasně. Jenom nevím, co napíšu příště, jak ti napíšu, že se ti ten článek jako vždy povedl, abyhc se neopakovala?

9 LuSsy LuSsy | Web | 20. srpna 2013 v 18:32 | Reagovat

Velice zajímavý článek. Ale nevím, co na něj napsat.
Heh, nepleť si depilátor s epilátorem. ;) Depilátor je něco, jako elektrická žiletka a epilátor ti chloupky vytrhává. ;) Jo jo, chybí penízky. :/
Asi tak nějak. Zřejmě je to pro mě jednodušší a zřejmě nejen pro mě. :)

10 Rony Rony | Web | 21. srpna 2013 v 13:40 | Reagovat

5 let je vážně doba, ale nikdy bychom neměli litovat, že se to stalo, děláš to správné.

S hudbou, kterou jsi sem dala mi ke konci čtení tohoto všeho vhrkly slzy do očí. Jsi jedna z mála, co se naučila mít se ráda a za to buď na sebe opravdu pyšná, budeš mít mnohem jednodušší život. Krásný článek, tolik toho o sobě nevím ani já sama.

11 Hani | bevintage.blog.cz Hani | bevintage.blog.cz | Web | 21. srpna 2013 v 16:21 | Reagovat

Tvoje komentáře tě těší? To mne potěšilo, že tě potěšily mé komentáře, stejně jako mne potěšil tvůj nový článek. :) :D
Také bych tě ráda poznala. Musíš být úžasná osoba. Ráda ti na tvou otázku odpovím - bydlím nedaleko Karlových Varů. Nedy, pokud chceš podrobněji, tak ti to napsat můžu, ale byla bych radši třeba v mailu, nebo tak. :)
Můžu mít stejnou otázku? :) Kde bydlíš? :)

12 Kim Kim | Web | 21. srpna 2013 v 23:31 | Reagovat

Jdi si radši zašukat.

13 †SeňoritaVampiresa† †SeňoritaVampiresa† | Web | 24. srpna 2013 v 11:33 | Reagovat

Úplně živě jsem si tě dokázala představit jak stojíš předtím zrcadlem.
Miluji kouzla tvých článek, jak ty to jenom děláááš?
Na té fotce to jsi ty?
Ty očii :33
Také nenavidím když mi vypadne wifi ve chvílí kdy to nejvíce potřebuji. Zákon schválnosti forever :/

14 Infinity Infinity | Web | 25. srpna 2013 v 19:41 | Reagovat

To je nádherný článek, budu si ho jednou za čas číst, aby se mi na tváři vykouzlil úsměv jako právě teď po přečtení těchto krásných slov o tvé osobě. :-)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama